Můj rok 1963
Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán ...
Nadchází doba velkých změn. Vítejte v roce 1965!
Vítejte v roce 1965. Čekají nás velké změny. Mluví se o nich stejně
tak v Kremlu jako v Bílém domě. Problémů se nahromadilo příliš
mnoho. Už se to nedá odkládat.
Jinak je to ale rok filmů jako Báječní muži na létajících strojích
nebo Muž z Hongkongu, rok nezaměnitelných písní jako Yesterday,
Satisfaction či Hvězda na vrbě... Dívky nosí minisukně, hoši
experimentují s délkou vlasů – a tisíce mladých Američanů čekají
povolávací rozkazy do Vietnamu.
Československo má postavit na nohy Šikova hospodářská reforma.
Nikdo neví, co bude, ale převládá optimismus. Za velkého
nadšení proběhne spartakiáda. V soutěži Zlatý slavík zvítězí Karel
Gott a Eva Pilarová. V Praze koncertuje Louis Armstrong. V kinech
se hraje Perný den, premiéru má Vinnetou... Je co číst. Vznikají
nová divadla i galerie. V televizi se začíná vysílat Večerníček.
V obchodech je více zboží. I cestování je snadnější. Ale je to právě
kultura, která dává lidem pocit jistoty, že teď už všechno bude
dobré. Filmy jako Podskalského Bílá paní, Formanovy Lásky jedné
plavovlásky nebo Obchod na korze režisérů Kadára a Klose, filmy
„nové vlny“... Konečně pravda. Že to pro někoho vyznívá „protistátně“,
je už tak nějak v logice věci.
Třetina obyvatel Československa se narodila po válce. Těm to
všechno připadá samozřejmé. Ti starší kroutí hlavami. Návrat
k normálnosti? No, kéž by to vydrželo...
Používateľskú recenziu môžu vkladať len registrovaní užívatelia
Prihlásiť