Narodil se v Plzni v roce 1957 romským rodičům, kteří přišli ze slovenské osady. Máma neuměla psát ani číst, táta vychodil pár tříd základní školy a živil osm dětí jako kopáč. Stanislavu Tišerovi však v životě vždycky přálo štěstí a jako klukovi mu do cesty postavilo sport, ve kterém coby pouliční rváč rychle vynikl. Box.

Cesta za reprezentačním dresem nebyla přímá. Vedla přes vězení a kázeňskými tresty protahovanou vojenskou službu. Nakonec si ale mladý boxer dobyl výsadní místo v pražském prvoligovém klubu Uhelné sklady, kde ho trénovala světová legenda Július Torma. Do Lucerny na zápasy romského mladíka chodila celá Praha.

Sport byl v pokroucené normalizační době výbornou základnou pro pokoutné aktivity v oblasti veksláctví, díky nimž Tišer získal bohatství i přízeň žen. Za den si vydělal tolik, co běžný občan za měsíc, po boku fotbalistů Sparty okupoval nejdražší bary, s herečkami i prostitutkami z hotelů tančil na lodi Admirál a dalších vyhlášených diskotékách.

Sametový převrat, který řadě jeho starých kumpánů zlámal vaz, zažil už jako manžel a otec. Také spadl do porevoluční pasti všudypřítomných heren, ale se závislostí se dokázal nakonec poprat. A před třiceti lety založil boxerský klub, v němž dodnes pomáhá hledat cestu dětem i dospělým, kteří tak jako on sám nedostali při rozdávání ty nejlepší karty, ale chtějí od života víc.