Věděli jste, že je v Česku nejhustší síť knihoven ze všech zemí Evropské unie? Milujeme čtení!

A že se náš dabing stal legendou, o které sice nikdo moc neví, ale díky němu světové filmové hvězdy mluví česky a třetina místních zase neumí třicet let po sametové revoluci jiný jazyk než svůj rodný.

Českým fenoménem jsou i taneční nebo lyžařské kurzy, které naopak zajistí domorodcům alespoň základy společenské výchovy a jednoho z nejoblíbenějších tuzemských sportů.

Jsme národem táborníků, kutilů, rybářské latiny, také dobrovolných hasičů, svépomocných stavitelů nebo pletařek a pekařů velikonočních mazanců i těch, kteří se přou, jestli jsou vánoční vanilkové rohlíčky lepší z vlaššských nebo lískových ořechů.

A je nám v tom všem dobře. Vyžíváme se v drobných radostech, které jsou jenom naše a může nám být úplně jedno, co si o nich kdo myslí.

Říká se, že ďábel se skrývá v detailech. A stejně tak i štěstí.