Petra Soukupová (nar. 1982) patří k nejúspěšnějším současným českým spisovatelkám. Dosud vydala devět knih. Šest pro dospělé (K moři, Zmizet, Marta v roce vetřelce, Pod sněhem, Nejlepší pro všechny a Věci, na které nastal čas) a tři pro děti (Bertík a čmuchadlo, Kdo zabil Snížka? a Klub divných dětí). Je držitelkou řady ocenění (Ortenova cena 2008, Magnesia Litera 2010 Kniha roku) a nominací. Její knihy byly přeloženy do více než deseti jazyků a vyšly např. v Itálii, Maďarsku, Polsku, Rusku nebo ve Vietnamu. Podílela se na scénářích seriálů Comeback (2008–2010), Kosmo (2016) a od roku 2011 také pracuje jako dramaturgyně seriálu Ulice. Podle své knihy Zmizet napsala scénář k filmu Na krátko (2018, r. Jakub Šmíd). Žije s dcerou a dvěma psy v Praze.

Radek Ptáček je první profesor lékařské psychologie v České republice, klinický psycholog a psychoterapeut. Více než 20 let se věnuje otázkám lidského zdraví a nemoci. Pracuje s klienty, věnuje se výuce studentů na Univerzitě Karlově, o psychologii a zdraví přednáší nejen pro širokou veřejnost, ale i pro různé profesní skupiny. Intenzivně se věnuje vědecké práci, která ve světě dosáhla významného ohlasu. Absolvoval řadu zahraničních stáží a s psychologií doslova objel svět. Za svoji práci získal několik ocenění. Miluje sport v jakékoliv podobě a vše, o čem přednáší a píše, se snaží zapojovat i do svého života.

Vystudovala DAMU, ale hned po absolutoriu se začala věnovat fotografii a reportážím. Od roku 2005 se zaměřuje na země sužované válečnými konflikty, chudobou či sociálními problémy. Dokumentovala mimo jiné dětskou prostituci v Etiopii, zemětřesení na Haiti, kyselinové útoky v Indii, žehlení dívčích prsou v Kamerunu, násilí na ženách v Afghánistánu či válku s Islámským státem v Iráku a Sýrii. Do Iráku se za poslední roky pravidelně vrací. Pracovala na tématu války s Islámským státem od jejího počátku až do konce. Pohybovala se nejen na frontových liniích, ale především v uprchlických táborech, nemocnicích a zničených městech. Je autorkou fotografií úspěšné knihy věnované českým vojákům na zahraničních misích s názvem Ten druhý život. Spolupracovala na několika dokumentech – Ženy v zemi Tálibánu, Iráčanky, Nezlomené, S mámou v base, Máma z basy a na řadě dalších televizních reportáží. Autorsky se podílela na mnoha spotech a fotografických kampaních, které poukazují na nelehký život handicapovaných z několika oblastí – ať už jde o paraolympioniky či popálené pacienty. Třináctkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo za fotografické soubory i videa.

Otec, spisovatel, copywriter, příležitostný recenzent. Narodil se v roce 1991 v Praze. Je autorem dvou povídkových knih, dvou sbírek poezie a fantaskní novely Lobotomík. Za knihu Sigmundovy můry získal nominaci na ocenění Magnesia Litera 2016 v kategorii Próza. Když zrovna nepíše, vyráží na dlouhé pochody, běhá, plave, zajímá se o různé bizarnosti a čte si.

Petra Dvořáková vstoupila do povědomí čtenářů knihou rozhovorů Proměněné sny (2006), za kterou obdržela cenu Magnesia Litera. Pozornost si získaly i její další tituly — biograficky laděný Já jsem hlad (2009) a Sítě — příběhy (ne)sebevědomí (2016). Kniha Julie mezi slovy (2013) byla oceněna Zlatou stuhou za nejlepší beletristickou knihu pro mládež. Pro mladé čtenáře napsala také Flouk a Líla (2015) a Každý má svou lajnu (2017). Román Dědina (2018) se zařadil mezi nejprodávanější a nejoceňovanější tituly české prózy. Svou pozici autorky bestsellerů potvrdila románem Chirurg (2019) z lékařského prostředí. V roce 2020 vyšel zatím poslední román Vrány a nové rozšířené vydání Julie mezi slovy.

Tereza Semotamová pochází z moravské vesnice Spešov, vystudovala dramaturgii a scenáristiku na JAMU, německý jazyk a literaturu na FF MU, napsala doktorskou práci o německých rozhlasových hrách 50. let. Překládá současnou německojazyčnou beletrii, věnuje se publicistice a vlastní tvorbě. Pracuje také jako redaktorka česko-slovensko-německého magazínu Jádu.  Její román Ve skříni  vyšel v roce 2018 česky a v roce 2019 německy. Získal také nominaci na ocenění Magnesia Litera 2019 v kategorii Próza.

Ondřej Buddeus (nar. 1984) je spisovatel, překladatel, editor a pedagog. Absolvoval FFUK v oborech překladatelství – němčina a nordistika, kde také obhájil doktorskou práci. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem literárního časopisu Psí víno, vedl státní agenturu České literární centrum. Zabývá se teoreticky i umělecky možnostmi textového vyjádření, teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v literatuře. Spolu s Markétou Magidovou vydal monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Je nositelem Ceny Jiřího Ortena (2013) za knížku Rorýsy (Fra, 2012) a spolu s Davidem Böhmem získal mimo jiné také ocenění Magnesia Litera v kategorii dětská kniha za titul Hlava v hlavě (Labyrint, 2013). Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se současnými umělci. Jeho posledním beletristickým titulem byla sbírka zóna (Rubato, 2017), v roce 2021 sestavil esejistickou knihu Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (Paseka). Je členem Asociace spisovatelů.