Když Vasilij Zajcev dorazil v říjnu roku 1942 do Stalingradu, průměrná životnost sovětského vojáka zde nepřekračovala 24 hodin. Tato statistika se však v průběhu bitvy postupně zlepšovala, mimo jiné i zásluhou skupinky odhodlaných odstřelovačů – a Vasilij Zajcev se měl stát nejlepším z nich. Zároveň také patřil k těm šťastnějším, kteří u Stalingradu bojovali a boj přežili, aby mohli svůj příběh vyprávět. V prvních 10 dnech zabil 40 německých vojáků a jeho celkové skóre se zastavilo na čísle ne menším než 225. Taktika, kterou za svoji kariéru vypracoval, se dodnes studuje na odstřelovačských školách po celém světě.

Poskytuje čtenáři jedinečný pohled do tváře války – tváře plné hrůzné brutality a zoufalství vojáků obou stran, tváře doložené děsivou statistikou mrtvých a raněných. Jeho Zápisky jsou považovány za nejlepší záznam o stalingradské bitvě z pera přímého účastníka bojů a představují klasické dílo válečné literatury. Jeho osudy ztvárnil úspěšný film Nepřítel před branami.