Román inspirovaný životem a dílem španělského malíře Francisca Goyi. Ústředním motivem a metaforou románu je Saturn požírající svého syna, Goyův slavný obraz z cyklu Černých maleb. Otec a syn. Nenávist jednoho vůči druhému, vzájemné nepochopení, závist, pohrdání. Francisco, Javier a Mariano. Otec, syn a vnuk – a jejich portréty na pozadí temných nástěnných maleb, které vznikaly v Domě hluchého na předměstí Madridu. Kdo je jejich autorem? I toto téma rozehrává polský prozaik na stránkách své knihy, která není tradičním Goyovým životopisem, ale symbolickým obrazem vystavěným na jeho pozdních výtvarných dílech. Autor se soustřeďuje na samý konec malířova života a také dobu po jeho smrti a ve svém díle načrtává obraz génia i devastující vliv výjimečného umělce na vlastní rodinu.