Čínská poezie má v českých překladech zvláštní postavení. Bývá stručná, a přesto dokáže probudit fantazii, přiblížit čtenáři niterné pocity, slova jako by vyzařovala odstíny barev a dokázala vyvolat neopakovatelnou náladu. A právě v tom je mistrem nejznámější básník staré Číny, básník osmého století – „Zlaté doby čínské poezie“ – Li Po. Byl to pozoruhodný člověk, prakticky po celý život hodně cestoval, nějakou dobu pobýval na císařském dvoře na pozvání samotného císaře, posléze upadl v nemilost a skončil krátce ve vězení a později ve vyhnanství na jihozápadě tehdejšího císařství. Mnohé v životě tohoto básníka je opředeno tajemstvím, a když v roce 762 v jedenašedesáti letech zemřel, začalo o jeho smrti kolovat bezpočtu legend. Jeho dílo vyšlo poprvé tiskem v roce 1080, takže se zhruba tři sta let zachovalo pouze v opisech a paměti generací, a díky tomu se dodnes těšíme dílem tohoto neobyčejného básníka.